Lak OPI - The Show Must Go On

Já jsem teda blogerka na baterky. Děkuji všem za milé komentáře a omlouvám se, že jsem je nechala bez odpovědi. Jsem si jich totiž všimla až teď!

A teď už k laku, který vám chci dnes ukázat:
Minulý příspěvek jsem zakončila romantickým vyznáním svému muži, což se mi docela vyplatilo, protože z toho byl nějakou dobu roztomile dojatej. 

Ovšem věta začínající "Občas si It's A Girl nalakuju..." má i alternativní konec: 
... a pak se zase brzo odlakuju a nalakuju si něco hezkýho, výraznýho a třpytivýho. Třeba Lak OPI The Show Must Go On


Lak The Show Must Go On pochází ze zimní kolekce 2010 Burlesque. Kolekce se skládala ze 12 laků, z nichž půlka byla glitrová, připadala mi jako variace na zrnění obrazovky a nechala mě zcela chladnou. Druhá půlka byly foil a shimmer laky v teplých barvách a líbila se mi tak, že jsem dala bez zaváhání poslední peníze za sadu miniatur. 

Tedy trvám na tom, že jsem si koupila jen jednu sadu všech šesti miniatur, ale Google mě přesvědčuje, že nic takového nikdy neexistovalo a že jsem si prej musela koupit dvě sady po čtyřech lacích. Což by ovšem znamenalo, že jsme se nějakým záhadným způsobem zbavila dvou miniaturek, které jsme měla navíc. Což bych si pamatovala. A taky bych si určitě pamatovala ten vnitřní rozpor, který bych nad dvěma možnostmi prožívala. I to, že jsem nakonec prohrála boj se svým racionálním já a koupila za poslední peníze obě sady. Prostě divný. Ale to je jedno. Mé racionální já mi tichým hláskem uvnitř mé hlavy právě vysvětluje, že strávit půl hodiny pátrání po tom, jaké existují sady miniatur Burlesque kolekce a pak tím celý odstavec obtěžovat čtenáře, není zrovna, to, co bych chtěla dělat.

Takže z půlky Burlesque kolekce jsem byla nadšená. Půlku této půlky jsem si nalakovala asi tak jednou a tím to zhaslo, ale zbývající tři laky jsou jedny z mých fakt nej. Tento, Tease-y Does It a Alice's Big Break. Takže za mě opravdu krásná kolekce a asi i trochu nedoceněná.

A jaký že tedy je ten lak? Jedná se o duochrom, nebo možná i multichrom, záleží na tom kolik červených barev rozlišujete. Obsahuje malinově červenou (základ), růžové odlesky a přechod až do oranžova a zlatava. Je fakt hodně výrazný, takže nic pro stydlivky, nic do školy, nic do zaměstnání (většiny zaměstnání), ale stejně je nádherný. Má foil finish (čímž jsem narvala obě slova, která neumím přeložit do jedné věty) a kryje v pohodě ve dvou vrstvách.

Lak OPI - It's A Girl

Tak. Tohle je poslední příspěvek s historickou fotkou. Slibuju. Od zítřka už budu aktuální :)



Lak značky OPI s názvem It's a girl je úplně obyčejná krémová poloprůhledná růžová barvička. Navíc ze staré kolekce, takže žádný trhák. Na druhou stranu ale s sebou nese i hezký příběh, takže si to může přečíst i Mína. (Haló, seš tu?)


Takže si to zopakujme ještě jednou: krémový(!) pastelový(!) růžový(!) lak, který prosvítá i v pěti vrstvách(!!!). Tedy jednoznačně něco, co mě nechává naprosto chladnou. Nebýt ovšem toho názvu.  A mých poblázněných hormonů podporovaných tvorečkem rostoucím už devátý měsíc v mém břiše. 

Svou roli hrálo i to, že jsem prostě nemohla uvěřit tomu, že to bude opravdu holka. U mýho chlapa v rodině totiž holky dělat neumí: on sám má bráchu, jeho brácha má dva kluky a Michalovo dosavadní skóre kluci vs. holky bylo 3:0. Tolik k polehčujícím okolnostem. 

A teď přiznání, co jsem udělala: Několik dní před plánovaným porodem jsem po cestě ze školy zavelela zastavit v nákupním centru Smíchov, utíkala jsem do The Nail Shopu, tam jsem po prolustrování všech stojánků donutila prodavačku prohledat sklad a následně telefonovat na pobočku ve Slovanském domě, aby mi tam lak rezervovali. Pak jsem opět nasedla do auta a nechala se odvést do města. V Jindříšské jsem vyskočila téměř za jízdy a poklusem (kachním poklusem - pokud jste někdy viděli běžet těhotnou, víte o čem mluvím) jsem běžela do Slovanského domu. Abych si  abych si koupila za 330 Kč lak, který vůbec nechci a nepotřebuju, dřív, než úderem osmé hodiny zavřou a já porodím a už si ho nebudu moct koupit, protože se dvěma dětmi už opravdu budu muset být rozumná.

Stihla jsem to! Nesla jsem si svůj úlovek k dlaních a trochu jsem se styděla. A hlavně divila. Že se na mě Michal nezlobil, neťukal si na čelo a jen se usmíval. Prej pokud jsem spokojená, tak je i on spokojený. A tak jsem byla spokojená. A jsem spokojená až dodnes. Občas si It's A Girl nalakuju, když si chci připomenout, že mám muže, který mě podpoří i v té největší kravině, když mi to udělá radost. A když to nebude moc často.

Týdenní Andulka, která v sametovém kabátku dokonale ladí s lakem OPI It's A Girl. Dnes má dva a půl a nedávno na sebe vylila celý CND Pink Wish. Ale o tom zase někdy příště.

Lak Nubar - Wild Life

Můj první opravdový lak. Jo, já vím, že jsem to tvrdila už u Short & Sassy, ale ono je těžké určit prvenství, protože zatímco ke mně putovaly laky China Glaze z Ameriky, koupila jsem si laky Nubar z modelaznehtu.cz.

Značku Nubar mám hodně ráda. Hlavně kvůli douchromům. Co se týká krytí, efektu na nehtech (páč znáte to - v lahvičce super a na nehtech pak druhou barvu nevidíte ani kdybyste si oči vykoukali), originality barev a ceny, tak Nubar prostě nemá konkurenci.

Další věc, která se mi u Nubaru líbí, jsou kolekce zaměřené na jednu barvu. Stejná barva na šest způsobů - to je něco, co fakt můžu. Do laků jsem se zakoukala zrovna v době zelené kolekce Going Green. Nakonec mám myslím celou, ale Wild Life stejně vede. I když dost lidem se určitě nebude líbit. Má v sobě přesně tu kombinaci barev, jakou mají moje "hnojačkové" oči. Základní barva je lehce jedovatá zelená, odlesky jsou měděné a lak jimi opravdu nešetří. K dobrému krytí stačí tuším dvě až tři vrstvy.






Stříbrné náušnice "Pro žabičky"
Dnes jsem zjistila, že mám lak už celý skoro pryč. Za to ovšem nemůžou nehty, ale moje nejúspěšnější náušnice na Fleru. Asi nejsem jediná, kdo ladí náušnice s očima ;)

Většinu šperků dělám jen jednou, ale když se nějaké hodně ujmou, je škoda je nezopakovat.

Osobně se mi víc líbí fotka druhých "wildlifových" náušnic a přívěsku, takže si neodpustím je sem lupnout s odkazem aspoň v malým ;)


No a ještě trocha narcizmu na závěr: Zelené stíny a zelené náušnice - moje oblíbená zcela neoriginální kombinace.

Lak China Glaze - Short & Sassy

O čem udělat článek na blogu, který ještě nemá čtenáře, takže si člověk píše tak nějak sám pro sebe? Jeden z mých prvních "lepších" laků, první nafocený, jeden z nejoblíbenějších, jako jeden z mála vypotřebovaný skoro na dno pouze na lakování nehtů - zkrátka lak se spoustou čistě osobních "nej":  

China Glaze Short & Sassy je vínově červený lak s jemným shimmerem. Docela hodně tmavý, ale nic vampy, spíš elegantní. To dělá ten shimmer. Na srovnání s ostatními odstíny v kolekci Retro Diva (podzim 2009) se podívejte u Sonidla na blogu. Vypadá moc hezky také zmatněný (škoda, že už to není IN) - koukněte na fotky u AYD.

"Vodotisku" u nehtu si nevšímejte. Obrázky jsem si pro blog upravovala už v roce 2011. Dokonce jsem měla koupenou i doménu. která už není aktuální. Prostě celá já... Achjo! ;)


Není to žádná super originální barva. Od podzimu 2009 se určitě objevila pod desítkami nových značek a jmén. To jí ale na kráse neubírá. Možná spíš naopak - prostě po krémové rudé jedna z dalších klasik na nehty.

Moje sbírka laků na nehty

Za několik let sbírání se mi povedlo nasyslit myslím hezkou hromádku laků. Toto je stav z roku 2011:
Abych měla přehled, co všecko vlastně mám, udělala jsem si tabulku v Google Docs, na kterou se může každý podívat:


Nejraději mám třpytivé a metalické laky. Sem počítám i dnes hodně módní "foil" laky, protože nevím, jak se to překládá česky. 
Moji největší láskou, jsou laky, které mění barvu podle úhlu pohledu: duochromy a multichromy. Když vidím nějaký nový, je to vždycky zkouška mé silné vůle.
Docela ráda mám i laky efektové - takové ty, co jsou sami o sobě skoro neviditelné, ale mění barvu laku pod sebou. 
Glitrové laky mě moc neberou - prostě laky se smetím :) I když se to smetí někdy hezky blýská. Taky hodně zanedbávám krémové, ale semtam nové zajímavé barvě neodolám.

Oblíbené barvy: červená a zelená. A tyrkysová. A pak všechny ostatní :)

A co se svou sbírkou dělám? 
  • V první řadě stojí laky za mými šperky, které prodávám na Fleru. Díky nim nemusím mít starost, že všecky laky nestihnu do konce života vypotřebovat.
  • Na dalším místě jsou nalakované nehty - můj nejoblíbenější šperk. I když nosím nenalakované nehty častěji, než bych chtěla, protože při vyrábění šperků pracuju s ředidly a lak dlouho nevydrží. 
  • Na třetím místě jsou laky jako relax. Když mám čas pro sebe a je světlo (což se, upřímně, stává velmi zřídka) vysypu si do postele vzorky laků, přehrabuju se jimi a skládám si je podle odstínů.

Něco na úvod

Jmenuji se Hanka, a právě teď mi začalo být třicet čtyři let. Kosmetický blog jsem si chtěla založit už před víc jak třemi lety. Nakonec jsem se rozhodla udělat si s ním radost k narozeninám :)

Mám ráda čísla a racionální přístup (téměř) ke všemu. Baví mě zkoumat, třídit, porovnávat, hodnotit... Baví mě to od mala, ale ještě před pár lety bych nevěřila, že se takové věci dají dělat i s kosmetikou. Původní plán byl zdokumentovat a roztřídit svoji sbírku laků, nakonec jsem ale propadla i další kosmetice, takže to nebude jen čistě lakovací blog. Proto také Nails And Mirror - nehty a zrcadlo - dva pojmy, které pro mě ztělesňují svět krásy.


Zrcadla a já

K zrcadlům jsem od dětství měla poměrně nepřátelský postoj. Respektive hlavně k tomu, co jsem viděla, když jsem se do nich podívala. Považovala jsem se vždy za poměrně dost ošklivou v obličeji, svoji štíhlou vysokou postavu, která mi vysloužila přezdívku Žirafka, jsem považovala spíš za hendikep, než za přednost.  Občas jsem slýchala, že jsem hezká, když se usmívám. Vyložila jsem si to tak, že když se neusmívám, tak jsem škaredá. Kluk, kterého jsem tajně milovala, o mě pro změnu řekl, že se směju jako mikymaus. Takže jsem se radši moc neusmívala. Vyznávala jsem vnitřní krásu, kterou jsem mylně považovala za protiklad té vnější, hrbila jsem se a kousala si nehty.

Nehty a já 

V roce 2007 jsem potkala muže, který se stal mojí životní láskou a se kterým mám dvě děti (to jen tak mimochodem ;). Jako každý muž, chtěl mít po svém boku krásnou ženu. A na rozdíl ode mně, viděl na mojí kráse snad jen jedinou vadu - právě ty okousané nehty. Tohoto zlozvyku jsem se za svůj život pokoušela zbavit snad tisíckrát. Neúspěšně. Nepomohly hnusné hořké vodičky, ani umělé nehty. Pomohla až zamilovanost a touha sobě i jemu něco dokázat. V rámci odvykání mi Michal několikrát dělal P-shine manikúru. (Ó jak romantické, že?! Ale dámy nemusíte závidět, bylo to opravdu jen párkrát ;)

Nikdy neříkej nikdy 

Od P-shine manikúry vede klikatá cesta k celé mé současné kosmetické mánii:

Potřebovala jsem dokoupit pastu na P-shine a dostala jsem k ní zkušební sadu na razítkování na nehty.
To mě nadchlo, zdobila jsem si nehty, kupovala nové a nové destičky a razítkovací laky, ale normálních laků jsem měla jen pár. Přišly mi jako zbytečnost, za kterou nikdy nebudu utrácet.

...do chvíle, než jsem objevila díky razítkování blog All You Desire - češky, která fotila svoje nádherné nehty a na nich všelijaké krásné laky - jeden hezčí než druhý. Období China Glaze Retro Diva Collection. To jsou pro mě nejhezčí laky už asi napořád. Objevila jsem také další blogy a díky nim i fórum MakeupBox. Zajímaly mě ale jen a pouze laky. Ostatní šminky? Zbytečnost. Nikdy. Zarytě jsem se držela svých pár malovátek a postupů, které mi kdysi "naordinoval" stylista. 

...do chvíle, než jsem se nechala odlapit v obchodním centru úžasnou poradkyní Mary Kay. Skvěle jsme si sedly, což se mi moc často s lidmi v této branži nestává a díky ní se mi povedlo překonat blok, který jsem si přinesla z rodiny - že kosmetika je pro krásné a sebevědomé famme fatale, ne pro nás obyčejné, tak trochu ošklivé holky. Pak jsem objevila videoblogy. Zkoušela jsem různá líčení očí, nakoupila si spoustu stínů, rtěnek. Pak jsem propadla štětcům. Pak tvářenkám, rozjasňovačům a konturování... Co mi ale pořád přišlo zbytečné, byla pěstící kosmetika. Mám docela dobrou pleť a všechny krémy jsou stejně na jedno brdo, takže mazadlo, který zrovna mají na kuponku v DMku bohatě stačí, ne?! Utrácet za krémy, séra a podobné blbinky fakt nikdy nebudu.

...do chvíle, než jsem... co vlastně? Ani nevím... Možná mě přesvědčily holky na MakeUp Boxu, které občas mluví o "naducané" pleti a já nevím, co to je. Možná to, že jsem kvůli úžasnému stylu psaní přidala do čtečky trb, kdo ví... Každopádně nakonec jsem podlehla. Ale po svém. Zajímají mě skutečné účinky a ne jen pocity. Takže mažu čtrnáct dní na jednu půlku obličeje něco, na druhou něco jiného. Denně zkoumám rozdíl v kruzích pod pravým a levým okem, neb si mažu oční krém jen pod jedno. Oprašuji chemii a zkoumám maličká písmenka na krabičkách. A samozřejmě mě to náramně baví.

A jaké je moje nikdy teď? To fakt netuším. Kosmetiku jsem už obsáhla celou. Móda mě baví tak nějak přiměřeně. V bižuterii a špercích jsem soběstačná. Trochu se bojím, že přijdou na řadu kabelky a boty... Nikdy jsem totiž nechápala ženský, který můžou dát za boty nebo kabelky tisíce korun...