Interbeauty - před dvěma dny, před dvěma lety a dávno předtím

V sobotu mě Mína vytáhla na veletrh Interbeauty na Holešovické výstaviště. Nemám s tímhle veletrhem vůbec dobré zkušenosti, takže bych tam asi sama nešla.

Poprvé jsem na Interbeauty vyrazila asi před pěti lety, takže ještě s kočárkem. Blbej nápad, já vím, ale když člověk nemá jinou možnost... Prodírala jsem se davy, přejela nespočet noh a ulovila Nailtek Foundation II - saténový lak bezbarvý podlak určený pro pánskou manikůru, jediný lak, se kterým se dal vyrobit matný efekt předtím, než trend matných laků přišel a zase odešel. Pak jsme seděli s mužem u řeky, já jsem si patlala ten podlak přes China Glaze Short and Sassy a rozplývala se nad tím výsledkem. To si pamatuju. Ale jinak už si ty časy, kdy jsem měla jen jedno dítě a ještě v kočárku, neumím představit.

Podruhé jsem na IB byla před dvěma lety na podzim. S sebou jsem měla druhé dítě. Vše probíhálo hladce do chvíle, než jsem narazila na stánek Sparitual. Ten jsem se rozhodla vybrakovat. Jedním okem jsem vybírala barvy, druhým jsem sledovala batolící se Aničku. Ve chvíli, kdy jsem měla plné ruce vybraných laků jsem o Aničku zakopla, shodila ji a ve snaze udržet balanc jsem na ni ještě šlápla podpadkem. Okamžitě jsem přestala řešit nahamouněné laky, vzala holčičku do náručí a snažila se ji utěšit. Naštěstí ji nic nebylo a za chvíli se uklidnila. Ovšem laky, které jsem si pečlivě vybrala, prodavačka sebrala ze země, kam jsem je položila a bez ptaní začala uklízet zpět do regálů. Patrně si myslela, že je chci nějakým špinavým trikem, který zahrnuje zmrzačení dítěte a odvedení pozornostim, ukrást. Cítila jsem se hrozně. Měla jsem chuť utéct pryč, jenže to bych pak opravdu vypadala, jak přistižená zlodějka. Nezbývalo nic jiného, než v sobě sebrat poslední zbytky hrdosti a znovu vybrat laky z regálů. A zaplatit. Snad jediná náplast na tuto příhodu je fakt, že jsou to jedny z nejkrásnějších laků, jaké mám.
Všechny předloňské úlovky

Všechny letošní úlovky
Po obsáhlém vzpomínání (kdo hádá, že jsem Rak, hádá správně) se konečně dostáváme k letošnímu veletrhu. Zatímco zboží nabízené prodejci se za tu dobu nijak zvlášť nezměnilo, zážitek mám úplně jiný. Poštěstilo se mi tentokrát vyrazit zcela bezdětně, ale poněkud pozdě, páč jsem zaspala. Taky jsem zapomněla, že Prahou toho dne běží půlmaraton a rozhodla jsem se zpoždění dohonit autem. Nakonec jsem skončila v Troji u ZOO na placeném parkovišti za 100 Kč na den a vzdálena půl hodiny chůze Stromovkou od ostatních, se kterými jsem měla sraz. 

Mína na mě ale počkala a nikam nespěchala, takže se za chvíli nálada lenošivé soboty přenesla i na mě. Obešly jsme jen pár stánků. Ostatní holky jsme dohonily už u stánku OPI. Myslela jsem, že si zde nic nevyberu, ale nakonec mě zaujaly pískové laky a několik bílých laků. Můj úlovek na první pohled vypadá dost monotónně, ale nelituju ani jedné koupě a brzy vám ty bílé krasavce ukážu.

Dále jsem prolustrovaly laky na stánku Modeláže, navštívili Lídu na stánku NailPerfect, prozkoumaly dekorativku Artdeco a tak dále. Nakonec jsme ještě prohrabaly stánek eshopu Milujikosmetiku.cz, který prodává Golden Rose. Odtud jsem si odnesla čtyři laky o kterých taky podám brzy zprávu.

Pískáče vedou 3:1
Nejdůležitější z celého veletrhu pro mě ale stejně nebyly laky, ale lidi. Jsem strašně moc ráda, že jsem se seznámila s fajn holkama. Přímo na veletrhu jsem nejvíc pokecala s Martinou, která s sebou měla i dcerku (začala jsem se těšit, až Aničku budu brát na takové akce s sebou). Martinin blog sice příliš nesleduju, ale naživo je to úžasný člověk a nakažlivou patrně chronicky dobrou náladou. 

Také jsem byla ráda, že jsem potkala Verunku, která se od nás ale při přesunu z Holešovic do Palladia odpojila. S Mínou jsme se ještě stavili u Haushky prozkoumat laky PRITI NYC. S Mínou, Vienettkou a Dejničkou jsem pak prolézala obchoďák, řešila, jestli si koupit v Sephoře i se slevou hříšně drahý korektor pod oči od Narsu nebo se radši konečně pořádně vyspat a další podobně důležité věci. Nikdy by mě nenapadlo, jaký je to relax! Nakonec jsme skončily na čokoládě někde mezi Náměstím Republiky a Florencí. Když jsem se i s Mínou doštrachala do Troje pro auto, zjistila jsem, že už to bude zadarmo, protože hlídačovi mezidím padla. Takže celkově paráda! Na podzim jdu zase. A zase bez dětí. A s trochu víc penězi. Ale radši ne o moc...

6 komentářů:

  1. A jak to dopadlo s tím korektorem?:-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nakonec ho patrně nepotřebuju. Za ty prachy... Dost zalízal do vrásek a nějaký efekt zmizíku jsem vyloženě nepozorovala. Ale asi si koupím ArtDeco, který jsem měla kdysi a který byl super. A taky se nechám proškolit od Martiny (Elegant 40), která má nějaký trik zahrnující oranžovou konturu na rty a tajemné zaříkání :)

      Vymazat
    2. Tak to mě taky zajímá:-D

      Vymazat
    3. Nebo ještě další možnost: Vydávat kruhy pod očima za záměr a nový trend: http://says.com/my/stories/korean-under-eye-bags-aegyo-sal-trend

      Vymazat
  2. Hezké zavzpomínání :-) Tyhle dny jsou úžasný relax pro psychiku, ale fyzicky docela vyčerpávající, jsem zase byla celou neděli nepoužitelná :-D
    Ráda jsem tě poznala a těším se na příště!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já jsem to přežila celkem i po fyzické stránce celkem dobře. V neděli jsme jeli i s dětmi plavat, takže vyfluslá jsem byla až potom v pondělí :)

      Vymazat