Lak Zoya Bar (Pixie Dust)

Miluju laky Zoya.

Mám ráda i jejich přidružené značky. Qtica, která se věnuje péči o ruce, nohy a rty (a jejich krém proti záděrům je úplně nej a kdybych ho pořád neztrácela, tak bych měla ruce jak princezna). A Smart Spa, kteří dělají nádherně voňavé přípravky na koupání, drbání a mazání a jejich grepový cukrový peeling mám vždycky chuť zblajznout rovnou z tuby...

Obdivuji jejich perfektně dělané marketingové akce. Ne moc často, ne moc zřídka, ne příliš výhodné (aby člověk pak nekupoval jen v akci), ale dost výhodné na to, aby se človek nechal zlákat.

Mají nádherné fotky.

Měli úžasný systém, ve kterém si člověk mohl objednat na zkoušku jen swatch laku - Color Spoon. (Jenže tohle už zrušili a nevím, jestli na tom nemám svojí sbírkou asi stovky jejich swatchů taky svou zásluhu...)

A jako třešnička na dortu: příběh zakladatelky Zoyi Reyzis - pianistky z Ukrajiny. Akorát teď nemůžu ani za boha najít článek, kde jsem se dozvěděla o tom, že laky začala pojmenovávat podle slavných žen a významných postav, aby trochu vzdělala své zákaznice - první se jmenoval Aida -  a další hrozně zajímavé věci. Ale třeba to sem na blog někdy převyprávím...

No zkrátka Zoya je moje srdcová záležitost. Akorát to má jeden háček. Nedá se u nás koupit a zoya.com mezinárodně nezasílá.

Ale když se tam dívám na svou sbírku čtyřiceti laků téhle značky, tak to pro mě asi není tak velký problém. Často totiž nakupuji zboží z USA a nechám si ho posílat na virtuální adresu (používám zasilkovasluzba.com a jsem moc spokojená). Samozřejmě čím větší balík si nechám do Čech poslat, tím nižší poštovné na položku. Takže prvně nakoupím věci, které potřebuju na byznys, pak projíždím Ebay a Amazon, nebo se nechám chytit na nějakou akci nebo novinku na Zoye. Nebo i na dvě.

Jako teď naposled: 4. června tři nové hotografické pískáče Pixie Dust za 30 dolarů a k tomu zdarma velké balení jejich skvělého odlakovače a poštovné zdarma. I když jsem měla trochu strach, co udělá odlakovač při cestě letadlem, nemohla jsem odolat (a přežil!). Hned týden na to akce 6+1 zdarma a bez poštovného. Pak jsem ještě nekonečně dlouho dokupovala nějaké jiné nezbytnosti odjinud, ale před pár dny ke mně doletělo deset nových laků Zoya.

Tak že bych konečně přestala plkat a ukázala bych vám holografický pískový lak Zoya Bar, co?!

Už dlouho jsem chtěla vyzkoušet nějaký pískový lak od Zoyi, kterým říkají Pixie Dust (a tohle pojmenování se mi teda líbí daleko víc, než pískové laky, ale už mám zase větu na tři řádky, achjo...) Brousila jsem si zuby na nějaký tělový. Třeba Tomoko nebo Godiva. Když byly ale v akci ty s holografickými třpytkami (Magical Pixie) a mezi nimi tělový, tak jsem moc neváhala.

Tak že bych vám konečně řekla, jaký je, což?!

Lakuje se hezky. Po první vrstvě divný - když zaschne, vypadají nehty jako lehce pocukrované moučkouvým cukrem a polepené holografickými glitry. Ale druhá vrstva to spraví! Nádhera. I když velké třpytky nejsou můj šálek čaje, natožpak holografické, nemohla jsem se na svoje nehty vynadívat.

Tenhle lak je nečekaně sofistikovaný. Tělový podklad hezky sladí základní barvu, takže to nevypadá jen jako nějaký Efektový lak na holém nehtu, ale přitom žádná barva není vidět. Jen ta třpytivá nádhera. Připomíná mi kostýmy krasobruslařek. Z dálky vypadají, jak kdyby se vyválely ve třpytkách a jen zblízka vidíte, že to asi bude na něčem našitý.

No a pak je tu další věc: výdrž! Ten lak drží jak helvétská víra. Na mých nehtech! Normálně se mi libovolný lak začne druhý, nejpozději třetí den loupat a ty třpytkové většinou odloupnu v kuse nejpozději třetí den. Tenhle ne... Sem tam odpadla nějaká ta magická holografická velkotřpytka, a trochu se to ošoupalo, ale jinak vůbec nic! Výdrž přímo magická.

Páty den už mě to přestalo bavit a rozhodla jsem se lak odlakovat. Tušila jsem nějaké problémy, protože už jsem o tom četla a tak jsem se rozhodla využít podivné bambulky na nehty, které jsem kdysi v pomatení mysli koupila za směšnou cenu na Ebayi. Jako odlakovač jsem použila svůj oblíbený aceton, protože se mi nechtělo plýtvat tím od Zoyi. Taky jsem použila jen dvě bambulky, ve kterých jsem prsty postupně vystřídala. Šlo to docela dobře. Většina třpytek se zachytla při vyndávání v nádobce a ty ostatní šly spláchnout vodou. Ale všude to cabralo a příště raději zkusím populární alobal.

Co mi ale na tomhle laku přišlo úplně nejlepší je to, že vypadá dobře na mých nehtech. Tak dobře, že jsem se nemusela stydět se vyfotit. Zkouškové mi totiž dalo zabrat a zase se vrátil můj hnusný zlozvyk okusování nehtů. Tenhle lak vypadá perfektně i na nepravidelných krátkých nehtech. Vlastně je to ideální odvykací lak: Je krásný, nedá se kousat a leccos zamaskuje :)

Při umělém nebo ostrém světle se třpytky rozzáří všemi barvami